<< Květen 2024 >>
Po |
Út |
St |
Čt |
Pá |
So |
Ne |
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
|
|
|
|
|
ÄŒLÃNEK - Média o válce v Osetii |
|
Média o válce v Osetii – obludná manipulace 22.11.2008 - Ivan NÄ›mec Peking 8.8.2008, 8:00. 8 ÄÃnských sportovců nese olympijskou vlajku. Celý svÄ›t sleduje zahájenà olympiády. V Osetii je noc, ale spánek obyvatel Cchinvali nenà klidný. Už nÄ›kolik dnà probÃhá ostÅ™elovánà Jižnà Osetie s gruzÃnského územà OstÅ™elovánà zesÃlilo okamžitÄ› po odletu Condoleezy Riceové z Tbilisi. 7.8.ve 22:35 osetského Äasu se ostÅ™elovánà zmÄ›nilo v regulérnà dÄ›lostÅ™eleckou pÅ™Ãpravu. 23:30 prohlásil gruzÃnský generál KruaÅ¡vili, veÅ™ejnÄ› a pÅ™ed televiznÃmi kamerami, že Gruzie vyhlásila Osetii válku. Toto vyhlášenà KruaÅ¡vili zopakoval jeÅ¡tÄ› 8.8. v 0:45. V této dobÄ› se ruské vedenà pokouÅ¡elo kontaktovat gruzÃnské pÅ™edstavitele, ale ti odmÃtli reagovat. Nad ránem, 5:20 mÃstnÃho Äasu, zaÄal masivnà pozemnà útok GruzÃnů. Putin se v Pekingu narychlo setkává s Bushem, aby ho o situaci informoval. Ten mu sdÄ›luje, že válku nechtÄ›li, ale neudÄ›lá nic, aby SaakaÅ¡viliho zastavil. http://www.prop.sk/nekratene_cnn_interview_putin.html Na ruských televiznÃch stanicÃch máme možnost sledovat válku z hlavnÃho mÄ›sta Jižnà Osetie téměř v pÅ™Ãmém pÅ™enosu. Ale po pÅ™epnutà na CNN, nebo BBC nenà po váleÄném zpravodajstvà ani stopy. Ani jedna západnà televiznà stanice nevyslala do bombardovaného Cchinvali televiznà štáb. Ruská vláda se opÄ›tovnÄ› pokouÅ¡Ã navázat spojenà s GruzÃnskou a americkou vládou. Nikdo s nimi nechce jednat. Na TV Russia Today můžeme vidÄ›t zbÄ›silou palbu GruzÃnů s obrnÄ›ných transportérů na obytné domy. SlyÅ¡Ãme chechtánà vojáků evidentnÄ› nadopovaných drogami zvyÅ¡ujÃcÃmi agresivitu. S ruských zdrojů pÅ™icházejà informace o zabÃjenà ruských mÃrotvorců, kteřà zatÃm majà rozkaz neopÄ›tovat palbu. Zahynulo vÃce, než 10 ruských mÃrotvorců, kteřà byli v Osetii pod hlaviÄkou OSN. Mnoho dalÅ¡Ãch jich bylo zranÄ›no. Na západnÃch televiznÃch kanálech stále nic. 16 hodin po zahájenà pozemnÃho útoku GruzÃnské pozemnà ofenzÃvy je zahájena ruská protiofenzÃva. Ruské jednotky pronikajà tunelem spojujÃcÃm Severnà a Jižnà Osetii. U ústà tunelu jsou bombardovány gruzÃnskými letadly a majà zpoÄátku znaÄné ztráty. Až po dvou dnech se probojujà do Cchinvali. Postupujà i na územà Gruzie a obsazujà náraznÃkovou zónu v hloubce cca 20 km na gruzÃnském územÃ. V západnÃch médiÃch bijà na poplach. Rusko napadlo Gruzii! Ruský medvÄ›d napadl malý, demokratický stát! Těžko věřit svým uÅ¡Ãm. O GruzÃnském útoku na Jižnà Osetii ani slovo. Na CNN ukazujà hlavnà mÄ›sto Jižnà Osetie Cchinvali zniÄené gruzÃnským bombardovánÃm, pÅ™i kterém GruzÃni použili ve velkém měřÃtku i raketomety Grad. Ale americký komentátor Å™Ãká, že je to gruzÃnské mÄ›sto Gori zniÄené ruskými vojáky. Po dvou dnech CNN pÅ™iznává „omyl“, ale to už skoro nikdo nezaregistruje. Západnà komentátoÅ™i i politici se pÅ™edhánÄ›jà v odsuzovánà Rusů. Po nÄ›kolika dnech ale Sarkozy pÅ™ece jenom pÅ™iznává, že útok zaÄala Gruzie, ale že Rusko odpovÄ›dÄ›lo „nepÅ™iměřeně“. Jaký protiútok Ruska by byl pÅ™iměřený? Na Jižnà Osetii zaútoÄilo 6 tisÃc GruzÃnů na obrnÄ›ných transportérech a tancÃch. Asi 1500 civilistů, obyvatel Jižnà Oseti, bylo pÅ™i Gruzinských útocÃch zabito. Osetové vypovÃdajà o stÅ™Ãlenà do prchajÃcÃch žen a dÄ›tÃ. NÄ›kteřà byli zámÄ›rnÄ› pÅ™ejeti tanky. Hlavnà mÄ›st Cchinvali bylo srovnáno se zemÃ. V západnÃch médiÃch se dopřává slechu gruzÃnskému prezidentu SaakaÅ¡vilimu, že Cchinvali srovnali se zemà Rusové. Ale kdo sledoval ruské stanice již prvnà den války, vidÄ›l zniÄené Cchinvali už tehdy. A Rusové se dostali do Cchinvali až po dalÅ¡Ãch dvou dnech. A tam už nebojovali, protože tou dobou už GruzÃni bezhlavÄ› prchali. Nechávali za sebou i techniku, vÄetnÄ› vozidel Humvee. Je až směšné, že AmeriÄané požadovali po Rusech, aby jim tato vozidla vrátili. Podle oÄitého svÄ›dÄ›ctvà Osetů se útoku na jižnà Osetii zůÄastnili i vojáci tmavé pleti. Ruská vláda jen zdrženlivÄ› sdÄ›lila, že možná úÄast amerických vojáků na útoku je pÅ™edmÄ›tem Å¡etÅ™enÃ. Tak jaký protiútok Rusů by byl pÅ™iměřený? Bylo pÅ™iměřené bombardovánà Jugoslávie letouny NATO v r. 1999? BÄ›hem kampanÄ› trvajÃcà 78 dnà bylo uskuteÄnÄ›no 39 tisÃc bojových letů. To je oficiálnà údaj NATO. Jednoduchý odhad tonáže bomb svržených na Jugoslávii, založený na poÄtu letů, únosnosti použitých letadel a skuteÄnosti, že vÅ¡echny bomby byly svrženy, protože piloti se bojà pÅ™istávat s bombami na palubÄ› (v ojedinÄ›lých pÅ™Ãpadech, kdy z důvodu poÄasà nemohli bomby svrhnout je shazovali do moÅ™e) vede k ÄÃslu cca 500 tisÃc!. Bylo svrženà půl milionu tun bomb na Jugoslávii „pÅ™iměřené“? Jižnà Osetie jednostrannÄ› vyhlásila nezávislost v r. 1991. Stalo se to po krvavé válce s Gruzià (které se Rusové nezúÄastnili). Až do útoku Gruzie na Osetii v tomto roce Rusko respektovalo mezinárodnÄ› uznané hranice Gruzie. Uznánà nezávislosti Jižnà Osetie se strany Ruska bylo pÅ™irozeným a oÄekávaným důsledkem gruzÃnské agrese jako jediná možnost zajiÅ¡tÄ›nà bezpeÄnosti jejÃch obyvatel z nichž 90% má ruské pasy. Je zvláštnÃ, že Západ, který uznal nezávislost Kosova odsuzuje uznánà nezávislosti jižnà Oseti a Abcházie. Jsou tyto pÅ™Ãpady srovnatelné? V Äem se shodujà a v Äem se liÅ¡Ã? Kosovo je kolébkou srbského národa. Jsou tam nejstarÅ¡Ã srbské kostely a kláštery. OsÃdlovánà Kosova Albánci zaÄalo za osmanské Å™ÃÅ¡e. Bylo Turky podporováno, aby pomáhalo pacifikovat odbojné Srby, kteřà se s okupacà nikdy nesmÃÅ™ili. DalÅ¡Ã vlna stÄ›hovánà Albánců do Kosova pÅ™iÅ¡la za 2. svÄ›tové války. Mussollini podporoval osÃdlovánà Kosova Albánci, jako kdysi Osmané, a pÅ™iÅ¡el s myÅ¡lenkou Velké Albánie. DalÅ¡Ãm důvodem pÅ™eÄÃslovánà Srbů v Kosovu Albánci byla vysoká natalita kosovských Albánců v poslednÃch desetiletÃch. MezitÃm Srbů v Kosovu ubývalo. NÄ›kteřà mizeli a pak se naÅ¡la jejich zohavená tÄ›la. Jinà se i rodinami ze strachu vystÄ›hovávali. Po obsazenà Kosova AmeriÄany bylo etnické vyÄiÅ¡tÄ›nà Kosova od Srbů, ale i jiných nealbánských národnostÃ, dokonÄeno. Až poté musela UCK odevzdat zbranÄ›. Kosovské kostely a kláštery ze 13. stoletÃ, nÄ›které z nich na seznamu UNESCO, byly vypáleny. Chrám Krista Spasitele v PriÅ¡tinÄ› byl pÅ™emÄ›nÄ›n ve veÅ™ejné záchodky. Jaká je historie vztahů Osetie a Gruzie? Historický název dneÅ¡nÃch Osetů jsou Alanové. Alanové jsou starobylým indoevropským národem. StarovÄ›ká Alánie se nacházela v oblasti dneÅ¡nà Osetie. V polovinÄ› 5. stoletà byla vyvrácena Atilou a jejich Äást (jak známe z dÄ›jepisu) pak s Atilou táhla na západ. Ostatnà zůstali v oblasti Kavkazu. Byli jednÃm z prvnÃch v oblasti, kteřà pÅ™ijali kÅ™esÅ¥anstvà (po Arménech). Po staletà byli napadáni ÄŒeÄeny z východu i GruzÃny s jihu. Obojà patřà do jiné etnické skupiny, než indoevropÅ¡tà Osetové (GruzÃni jsou smÄ›sicà ÄtyÅ™ neindoevropských národů, z nichž každý mÄ›l svůj vlastnà jazyk). V r. 1745 Osetové sami požádali o zaÄlenÄ›nà do ruské Å™ÃÅ¡e, aby zÃskali ochranu pÅ™ed Osmany, ale i pÅ™ed sousednÃmi kavkazskými národy. V r. 1801 se Gruzie, která byla pod rostoucÃm tlakem Osmanů také dobrovolnÄ› pÅ™ipojila k Rusku. V r. 1912 totéž uÄinila i do té doby samostatná Abcházie. Osetie je na rozdÃl od Kosova historickým státnÃm útvarem, stejnÄ› jako i Abcházie. Nikdy v historii ke Gruzii nepatÅ™ily. AdministrativnÄ› je tam zaÄlenil až GruzÃn Stalin, (v pÅ™ÃpadÄ› Osetů jen jejich jižnà polovinu), ale ponechal jim autonomnà status, který jim v r. 1991 Gruzie chtÄ›la odebrat, což bylo hlavnÃm důvodem tehdejÅ¡Ãch krvavých bojů. Po negativnÃch historických zkuÅ¡enostech s GruzÃny by se Osetové, ani Abcházcové, nikdy se zaÄlenÄ›nÃm do Gruzie nesmÃÅ™ili. ÄŒtenář nechÅ¥ posoudà sám který s uvedených národů má vÄ›tÅ¡Ã morálnà právo na nezávislost. Gruzie je západnÃmi sdÄ›lovacÃmi prostÅ™edky soustavnÄ› lÃÄena jako demokratický stát a jejà prezident SaakaÅ¡vili je miláÄkem médiÃ. Je to opodstatnÄ›né? Po svém nástupu pÅ™i „růžové revoluci“ v prosinci 2003 SaakaÅ¡vili postupnÄ› zaÄal zavádÄ›t policejnà stát. OpoziÄnà politikové byli uvrhováni do vÄ›zenÃ. Bývalý GruzÃnský premiér Žvania zemÅ™el za podivných okolnostÃ. OficiálnÄ› se otrávil zemnÃm plynem, ale bývalý gruzÃnský ministr obrany OkruaÅ¡vili, který nynà žije v exilu v PařÞi, tvrdÃ, že byl zavraždÄ›n SaakaÅ¡viliho tajnou službou. PÅ™ed rokem byly ve Tbilisi mohutné demonstrace proti Saaklasvilimu. ZúÄastnilo se jich pÅ™es 150 tisÃc lidÃ. SaakaÅ¡vili je brutálnÄ› potlaÄil slzným plynem, obuÅ¡ky a gumovými projektily http://www.youtube.com/watch?v=03aE1jECLoQ http://www.youtube.com/watch?v=mZPB9y9RC88 http://www.youtube.com/watch?v=S7pR8rLZaqg Zavedl stanné právo. Majitel jediné opoziÄnà televize PatakaÅ¡vili byl nucen uprchnout do Anglie a věřejnÄ› prohlaÅ¡oval, že se obává, že jej SaakaÅ¡vili nechá zabÃt. Krátce poté, co prohlásil, že vÄ›nuje veÅ¡keré své finanÄnà prostÅ™edku ke svrženà SakaÅ¡viliho byl nalezen mrtev. Podle britských vyÅ¡etÅ™ovatelů zemÅ™el na srdeÄnà pÅ™Ãhodu. ZajÃmavý, až kafkovský, je pÅ™ÃbÄ›h s jeho televizÃ. Po smrti PatakaÅ¡viliho pÅ™ijel z USA ÄlovÄ›k, který se prohlásil za jeho dÄ›dice. PÅ™edložil údajnou PatakaÅ¡viliho závěť. Nikdo z rodiny PatakaÅ¡viliho ho vÅ¡ak nezná, ani o nÄ›m nikdy neslyÅ¡el. Televize Imedi mu vÅ¡ak byla gruzÃnskými úřady neprodlenÄ› vydána a teÄ je z dÅ™Ãve jediné opoziÄnà televiznà stanice hlásná trouba SaakaÅ¡viliho. PatakaÅ¡viliho majetek v zahraniÄà vÅ¡ak tento „dÄ›dic“ nezÃskal, ani se o to nepokusil. ZÅ™ejmÄ› ten „testament“ nenà tak dokonalý. SaakaÅ¡vili žil v USA, umà dokonale americkou angliÄtinu a je miláÄkem západnÃch médiÃ. Nevadà ani jeho evidentnà patologické pÅ™Ãznaky, napÅ™. nervóznà pojÃdánà vlastnà kravaty http://www.youtube.com/watch?v=49wOzZdWWYM Tak brutálnà mediálnà manipulaci, jaká byla západnÃmi médii spuÅ¡tÄ›na v souvislosti s válkou v Osetii jsem jeÅ¡tÄ› nikdy nezaregistroval. Ani za komunismu. TehdejÅ¡Ã komunistická propaganda vykreslovala Západ negativnÄ› a komunistický blok pozitivnÄ›, ale tak vyloženÄ› lživé informace jako v tomto pÅ™ÃpadÄ› uvádÄ›ny pÅ™ece jenom nebyly. Západnà politici i média lhali o Srbech v BosnÄ› i Kosovu, lhali o ZHN v Iráku. Ale tenkrát nebyl opak tak evidentnà jako teÄ. TeÄ zapÅ™eli nos mezi oÄima. Lži uvádÄ›né západnÃmi mainstreamovými médii o válce v Osetii jsou tak monstróznÃ, že nenà možno je vysvÄ›tlit tÃm, že se jedná o omyl, o Å¡patnou informovanost novinářů. Je možno uÄinit pouze jednoznaÄný závÄ›r, že je jedná o zámÄ›rnou brutálnà mediálnà manipulaci. Zapadá i do vÅ¡ech ostatnÃch pÅ™Ãpadů postoje západnÃch médià ke státům a politikům v oblasti kolem Ruska. Vypadá to tak, že jediným kritériem jejich mediálnÃho hodnocenà je vztah tÄ›chto zemà a politiků k Rusku. SlovnÃÄek orwellovského newspeaku dneÅ¡ka, který se nazývá „politická korektnost“, pÅ™ikazuje oznaÄit každého, kdo má nepřátelský vztah k Rusku za „demokrata“. ÄŒÃtankovým pÅ™Ãkladem je LotyÅ¡sko. 30% obyvatel, etniÄtà Rusové, nemajà žádná obÄanská a politická práva i když jejich rodiny tam žijà od dob Petra I. Nemohou volit, ani být voleni. Nemajà důchod na který si celý život platili pojiÅ¡tÄ›nÃ. V Rize LotyÅ¡i postavili pomnÃk lotyÅ¡ským jednotkám SS. KaždoroÄnÄ› se tam konajà oslavy tÄ›chto jednotek. Stařà esesáci se oblékajà do uniforem SS a chodà dÄ›tem do Å¡kol vyprávÄ›t o hrdinstvà jednotek SS. Kritizuje to nÄ›kdo? Và se to vůbec na ZápadÄ›? A LotyÅ¡sko je pÅ™itom Älenem EU. Podobné je to i v Estonsku. Naopak politici s kladným vztahem k Rusku jsou médii ostrakizováni. Zbývá se zamyslet nad důvody tohoto poÄÃnánà médiÃ. Kdo média Å™ÃdÃ? Kdo média vlastnÃ? Média evidentnÄ› hlásajà názory svých vlastnÃků, kteřà média Å™Ãdà prostÅ™ednictvÃm šéfredaktorů. (ukázkovým pÅ™Ãpadem jsou napÅ™. HN, kdysi náš nejlepÅ¡Ã denÃk, dnes, po zmÄ›nÄ› vlastnÃka, jen propagandistický plátek). VÄ›tÅ¡inu mainstreamových médià Západu vlastnà ÄtyÅ™i obřà mediálnà koncerny. Jejich hlavnà akcionáři jsou souÄasnÄ› vlastnÃky nejvÄ›tÅ¡Ãch bank i nejvÄ›tÅ¡Ãch zbrojaÅ™ských koncernů. Jaké majà důvody k tak brutálnà protiruské kampani? Logické závÄ›ry takové úvahy nevěštà nic dobrého. ZatÃm se jeÅ¡tÄ› pravda dá Å¡ÃÅ™it po internetu. Pravda o válce v Osetii napÅ™. zde: http://www.youtube.com/watch?v=0c26Q-qxDEA http://www.youtube.com/watch?v=jlruGdmKz2w http://www.youtube.com/watch?v=ksZe-IFMc7c http://www.youtube.com/watch?v=iW4ONwEstOE http://www.youtube.com/watch?v=ulqUCxUKitw http://www.youtube.com/watch?v=I3IuSLALxSw http://www.youtube.com/watch?v=bLQgDCPHfv0 http://www.youtube.com/watch?v=ssyXOc6XI6g http://www.youtube.com/watch?v=eF33TY3F91s http://www.youtube.com/watch?v=u3zLy_aBVQ0 http://www.youtube.com/watch?v=DFh4ny9s4U4 http://www.zvedavec.org/komentare/2008/10/2819-prezila-jsem-gruzinskou-valku.htm http://www.prop.sk/saakasvili_chcel.html http://www.prop.sk/osetsko.html Ivan NÄ›mec PÅ™idal obrázky Kony AÅ¥ válku zaÄal kdokoliv, obÄ›tem to už je jedno. Zdroj : http://www.nenasili.cz/cs/2390_media-o-valce-v-osetii--obludna-manipulacewww.nenasili.cz Odkaz: www.nenasili.cz |
|
|